Druhá Rapotínská LANparty

Účastníci: Mishuge, Killer, Yago, Gondy, Kosa,  Deyf, Holistr

Přísedící: Marťa

Druhá rapotínská LANka se uskutečnila ve dnech 13. až 15. února 2009 na stejném místě – tělocvična čísla popisného 1475. Sešlo se nás tentokrát 7 a zůstali jsme věrní COD, Soldier of Fortune a CS. Tentokrát jsem neměl v pátek volno a práce si žádala mojí přítomnost po celé páteční dopoledne. Vzhledem k rychlosti našich drah jsem na akci nemohl dorazit dříve, než v 8 hodin večer. „Ťuk, ťuk…“ klepu na okýnko u sklepa. Žádná odezva. Strčím do okna a koukám na prázdnou tělocvičnu. Neznámý obličej na mě kouká s tázavým výrazem v očích. „Michal, nebo Petr, jsou tady?“ – vypravím ze sebe v rozčarování. „Jsou venku - kouří“ ozvalo se ode dveří, do kterých právě vstupovala Marťa. Oddechl jsem si a šel za barák. Notoricky známé kolečko se shluklo u zadního vchodu a pokuřovalo co tabatěrka poskytne a papírek obalí. Počkal jsem, až kluci uleví své nikotinové závislosti a vydal se s nimi do naší „herny“.

Spousta kabelů, známé mašiny, energie na cesty (pivo, sušenky, chipsy) a Kosa. Ano, Kosa s velkým K – ne, že by tam byla taková zima -  je to nový přírůstek do naší herní party. Nutno podotknout, že vysoký je taky až až. Ve své ultranabušené mašině, chladnější než rána na Sibiři (díky vymazlené soustavě větráčku a pasivních chladicích prvků) měl jen 4GB harddisk. Jeho štěstí spočívalo v tom, že jsem s sebou vzal nepoužívaný disk z domova – 80 GB solidního datového prostoru bylo připraveno sloužit pro pařanské účely. Původně jsem jej přinesl s úmyslem vydolovat z něj data, ale ukázalo se, že jeho přítomnost na LAN party má vyšší smysl. Gondy, a Yago na pozicích, Mishuge pařil jakýsi fotbal a Killer projížděl nové motory v Burnout Paradise. Kosa potahal COD, Double Hleix i CS a dali jsme se do paření. Hodinka, dvě, tři uběhli jako voda a frustrace z neustálého umírání, či lagování se jala léčit noční procházka na vzduch. Jenže spíše než lék se ukázala býti drogou, která všechny spolehlivě uspala. Mishuge to zalomil na přítomný gauč a Killer krátce po jedné rezignoval na pokusy neumírat v COD2 (rádia) a šel se vyspat domů.

Pátek byl holt dost unavený, navíc Midhuge, Gondy a Killer měli v sobotu fotbalový zápas, takže chtěli být ve formě. Co naplat po 2 hrách COD2 a mapě CS jsme se vydali všichni do postelí a do říše snů. Ráno vstávačka – paráda, není mi zle, ani nemám slepené oči. Sluníčko svítí a je teprve deset hodin ráno. Co já budu do těch 4 dělat. No, nakonec…ale to už patří zase do jiného příběhu

Sobota 16:46 – příchod na druhý den rapotínské LANky byl lehce se zpoždění, ale lepší pozdě, než nikdy. O první kix dne jsem se postaral já, když jsem po zoufalé snaze se připojit k založené mapě v COD2 našel síťový kabel na desítky centimetrů vzdálen od mé síťové karty O:-). Ale nebyl jsem sám a jen co přišel Gondy, stalo se mu úplně to samé:-D Bájný artefakt v podobě flešky, nadopovaný magickou silou (rozuměj ovladači) vysvobodil Gondyho Acer Travelmate s GMA X3100 ze zakletí direktX  8.0 a poskytl mu nevídané možnosti  a nové herní zážitky, z nichž ty nejlepší teprve přijdou – není zač;-). Pařba mohla začít a já už jsem vlastně zapomněl, co se pařilo. Nejprve určitě COD2 – konečně jsem dali staré známé mapy v novém kabátě a ponořili se do grafiky z roků nedávno minulých. Večer začínal v duchu terorismu, a tak jsem pokládali bomby, vraždili rukojmí a kradli důležité dokumenty. Nejprve CS a obligátní Azték pak Double hellix a nový typ hry „infiltration“. Řeknu Vám, zabíjet se kvůli stříbrnému kufříku, ve kterým jsou „skutečné“ údaje o globálním oteplování, není tak zábavné jako čekat na bombišti v napětí, jestli to bude právě tohle místo. Ať CS nebo Soldier přišlo mi, že benga to maj jednodušší v obou případech. COD nás vytrhlo z letargie – Teamdeathmatch je povinností (7 lidí už je dost), a kdyby Kosa furt nesnajproval, mohlo to bejt i vyrovnaný. Mapu Brecourt jsem hrál snad jen jednou, ale co jsme předváděli u zříceniny, byla nehorázná prasečina. Čekat na spamování nepřátel a kosit je – doslova - hlava nehlava, není moc sportovní. I když jak se říká: „v lásce a válce je vše dovoleno“ >:-)

Po dvanácté hodině večerní se v hlavě nevím koho zrodil nápad zapařit Age of Empires 2. Nabídku takovéto klasiky jsem nemohl odmítnout a dokonce i zarytý odpůrce strategii Killer se nakonec připojil do herního loby. Jenže po 45 minutách, kdy jsme nebyli schopni se společně propojit, to Killer zase vzdal. My jsme na jeho posměšky nedali a dále se pokoušeli o spuštění ultimátní bitvy o osud kontinentu. Osvícení přišlo zanedlouho, když jsme pobrali, že zatímco Mishuge, Gondy a Kosa spouští datadisk, Yago, Deyf a já jsme spouštěli základní verzi hry. Ach, ta komunikace. Totální výsměch a hodina v řiti, ale co hru se spustit podařilo a domorodé kmeny pod naším vedením vyrůstali ve vyspělé národy. Kolem dokola trvalo asi hodinu než nás Kosa všechny vyklepal a se dvěma trebuchety a zástupy anglických lučištníků porazil na hlavu.  Právem mu náleželo první místo a titul vládce pixelového kontinentu. Nebylo ještě tak pozdě a vzhledem k tomu, že toaleta se nachází tam někde venku, jsme si udělali pauzu. Využil jsem jí a došel pro další točené a doplnit kuřivo do zdejší hospody. Zaplať pánbůh, že jí tady máme. Po příchodu už se šikovala osvobozenecká fronta a COD našlo svou cestu na naše monitory. Auto-assign a už se pařilo. Jedna, dvě..pět map uběhlo v tak zběsilém tempu, že ani nevím, kdo vyhrál, ale mám pocit, že to bylo velmi vyrovnané. Ke konci se uspořádala již tradiční kemperská sešlost v bývalém východním bloku a Pavlov hostil ty nejlepší z nejlepších. Tentokrát na titul dosáhl Holistr a vysnajpil ostatní členy dobrovolného spolku sebevrahů s elegancí sobě vlastní. Únava se pomalu vplížila do našich hlav, ruce ochabovaly a přesnost brala za své – letmý pohled na hodiny prozradil, proč je tomu tak – půl pátá hodina ranní. Pro jistotu jsme to sbalili a vydali se do připravených postelí.

Druhá Rapotínská LANparty se vydařila.

Závěrem chci všem zúčastněným poděkovat za skvělou akci a doufám, že se příště uvidíme znova.

 

Plusy: Měně kouření uvnitř, více piva po ruce, více lidí na pařbu

Mínusy: Partajníci nás donutili platit vstupné – 50 Kč na osobu za víkend

První Rapotínská LANparty

Účastníci: Mishuge, Killer, Woof, Yago, Gondy, Holistr

Přísedící: Marťa, Drábek

Akce byla domluvená předem, takže zařizování náležitostí týkajících se použití společných prostor a
napojení na elektrickou síť nás v pátek už netrápilo a jeden z častých důvodů zpoždění odpadl. Kolem třetí volám Mišákovi, jak je na tom, a kdy bude možné začít – „hoďka a půl, jenom se nažeru a dopiju kafe“ – zaznělo z druhé strany telefonního přístroje. Paráda, aspoň stihnu Rybkovi nainstalovat Okýnka a očistit jeho systém od havěti. Docházím na Rapotín, zvonek, vykecávačka s Rybkovo otcem a zjištění, že ten bambula není doma….Kde zas lítá. Dráb, jakožto naše záložní posila, měl dorazit už před dvěma hodinami a zatím se taky neozval. „Crr, crr – crrr,crrrrr“ – Drábek snad taky není doma. Čas na další telefon. Ryba odpovídá s čímsi v hubě a z balkonu pátého patra panelového domu už na mě huláká Kasíno, že jsou nahoře. Dráb se vykrucuje, že na akci nebude moct přijít, že prej TAJEHO přijde večer domů a musí ho tam najít. Bušíme do něj s Rybkou, co to de, ale zlákat se nenechal – nakonec Rybka dotáhnul kompa a já se ho jal „léčit“ >:). Po hodině a půl bylo formátování disku v půlce. Mischuge volá, že je vše připraveno a můžeme přijít do sklepa. Nakonec dorážíme, ale ze slibovaných 45 minut se stala další hodina a půl.

Uf, půl šestá odbyla a konečně jsme na místě. Tělocvična vybavená pingpongovým stolem už hostila dvě mašiny a přidala se další společně s mou FL90kou. Kabeláž v cajku, UTPček dostatek, elektrika přivedena z prádelny a židle jako bonus. Zapojení trvalo všeho všudy deset minut, ale ten smutnej Rybkovo komp dělá furt Dášu, a ne a ne zprovoznit deamona ani COD4. Na reinstal slavného okenního systému jsme nakonec zanevřeli a spokojili se pouze s odstraněním nechvalně známé hlášky o legalitě softwaru. Stahuju bůh ví jak starou old school pařbu Soldier of Fortune double helix s jedním levelem pro multiplayer a připojuju se do hry. Absolutní řež, masakr a masox v následující hodině potvrdil, že tahle hra bude hitovkou, vzhledem k tomu že Dášování Rybkovo kompu nechtělo ustat ani při instalaci dalších her. Po totálním vykropení Killera a Mischugeho jsme s Rybkou nasosali ještě Call of Duty (Ano, první díl této válečné série) a dali se do čištění Adolfových bunkrů, aby už jednou provždy utichlo geršácke SH. Deathmatch byl celkem vyrovnaný, ale Killer potvrdil skill, a za větrákem nás kostil jako kapry na náměstí během Vánoční horečky. Další mapa – Pavlov –auau, snajping s kempingem se ukázali jako nejlepší volba, kterou mlčky odhlasovalo 100% osazenstva. Konečné 3tí místo bylo důsledkem neschopnosti zabít snajperkou na jednu ránu:-/ Podělaný ruský kvéry. TO už ale rybka hlásí, že je hladověj. Na jeho místo usedá Marťa a na německém křižníku mě slušně prohání? Kdo by řekl, že jít na jídlo může trvat 2 a půl hodiny (dobře, mě to kolikrát trvá i dýl ;) – ale já při tom stačim něco pářnout na kompu) navíc, když kompík a tři nažhavený zabijáci čekaj na Rybkovu dávku střev. Alespoň jsme s Mischugem a Killerem využili příležitosti a nahonili nějaký ranky v COD4 – bohužel se na LAN musí hry řídit schopností nejslabšího kompa a ten byl s odpuštěním ve velmi smutném stavu(Rybo nedávej tam zpátky volbu jedním kliknutím - děkujeme). Ranking ustal v půl jedenácté a mohli jsme zabřednout do tuny masných výrobků dodávaných formou head-and-shot distribuovanou společností Double helix. Hádáte správně. Další Hodinu a půl se pařil Soldier – netušil jsem, že nám to vydrží tak dlouho a během té doby se Killer s Mishugem pomalu dostali na úroveň, kdy dávali mě a Woofa do koše se zbytky na maso. Vystřídali jsme ještě pár map v COD(carentan, pavlov, křižník) a na uzavření večera v půl čtvrté ráno jsme zamasili zase Soldier of fortune. Příjemně unavený jsem odcházel domů a padnul rovnou do postele. Rána bývají krušná, ale vzhledem k tomu, že bylo na co se těšit (další borci měli dorazit až v sobotu) jsem vstával plný energie a elánu. Jídlo, telka, telefon a už si to valím po namrzlém chodníku zpět do „tělocvičny“. Ještě, že je to takovej kousek, jinak bych bral spacák a spal na místě(možnost tu vzhledem k jednomu zatuchlému gauči je). Rybka, Killer a Mischuge na postech. Zasedám ke kompíku a  hned v první hře s hrůzou zjišťuju, že mi buď klesnul přes noc skill nebo kluci pekelně trénovali a nešli vůbec spát. Ze čtyřech her jsme s Woofem dali jen jednu nebo dvě. Nainstalovali jsme ještě Counter Strike, opačovali na verzi 26. a spustili Assault, ale to už se do tělocvičny tlačil další pařan – dorazil Gondys se svojí mašinou. Potěšil především mě, protože má taky notes a nezabere tolik místa?. Šťouch do switche, power on, ovladače na síťový adaptér nejsou nainstalovány. Jet na LANku a nemít nainstalovanou síťovku je hodně lamozní – Peťa jako hlavní technik zasedl k té jeho mašině a zkusil to zprovoznit z pomocí Wokno install CD, ale ve finále to stejně žádalo CD s ovladači. Co naplat, když nejdou ovladače ke Gondymu, musí Gondy za ovladači. Mischuge mu poskytl odvoz a během 30 minut byli zpátky z artefaktem bájné moci – připojit Gondyho na síť. Mechanika zasténala a už se mohlo sosat. Stažení veškerých instalací zabere pár minutek, ale Soldier jde rychle?. Pro masox jsme vyrobili pěknejch pár desítek kostiček ze skutečně čerstvých ingrediencí. COD, CS, Double Helix…Během odpoledne dorazil ještě Yago. Nejdřív se po telefonu kroutil, ale lákadlo headshotů a pařby bylo silnější než povinnost odvézt matku z akce ve Stříbře. (No dobře, nakonec se ukázalo, že je Yago hodnej synátor a pro mámu stejně jel:-) Už nás bylo šest a férová řež mohla začít. Klasika Soldier na ohodnocení skillu hráčů, rozřazení do týmu a finálový zápas o zakázku Masokombinátu.

Během večera jsme vystřídali TDM a FFA v COD (neminul nás pavlov a titul největšího kempera s velkým přehledem vyhrál Mischuge). V povinných pauzách jsem nakouknul do nové Survival akce Left4Death, která mě celkem učarovala brutalitou, grafickým zpracování i inteligencí protivníků. Před odchodem došlo na stahování dat a sobota se opravdu vydařila. I přes to, že jsem tvrdili, že nepůjdeme spát tak pozdě jako předchozího dne jsem uléhal do kutlochu až v půl čtvrté ráno.

Nachystejte mi uzenáče na příští LANku jsem zpátky…snad dáme taky Quaka.

Plusy: Kousek od bydliště, konečně sesíťované kompy na sídláku, hospoda kousek, pingpongovej stůl
Mínusy: Otravní partajníci;-) kouření uvnitř místnosti, maximální počet účastníků odhaduju na 8