První Rapotínská LANparty

Účastníci: Mishuge, Killer, Woof, Yago, Gondy, Holistr

Přísedící: Marťa, Drábek

Akce byla domluvená předem, takže zařizování náležitostí týkajících se použití společných prostor a
napojení na elektrickou síť nás v pátek už netrápilo a jeden z častých důvodů zpoždění odpadl. Kolem třetí volám Mišákovi, jak je na tom, a kdy bude možné začít – „hoďka a půl, jenom se nažeru a dopiju kafe“ – zaznělo z druhé strany telefonního přístroje. Paráda, aspoň stihnu Rybkovi nainstalovat Okýnka a očistit jeho systém od havěti. Docházím na Rapotín, zvonek, vykecávačka s Rybkovo otcem a zjištění, že ten bambula není doma….Kde zas lítá. Dráb, jakožto naše záložní posila, měl dorazit už před dvěma hodinami a zatím se taky neozval. „Crr, crr – crrr,crrrrr“ – Drábek snad taky není doma. Čas na další telefon. Ryba odpovídá s čímsi v hubě a z balkonu pátého patra panelového domu už na mě huláká Kasíno, že jsou nahoře. Dráb se vykrucuje, že na akci nebude moct přijít, že prej TAJEHO přijde večer domů a musí ho tam najít. Bušíme do něj s Rybkou, co to de, ale zlákat se nenechal – nakonec Rybka dotáhnul kompa a já se ho jal „léčit“ >:). Po hodině a půl bylo formátování disku v půlce. Mischuge volá, že je vše připraveno a můžeme přijít do sklepa. Nakonec dorážíme, ale ze slibovaných 45 minut se stala další hodina a půl.

Uf, půl šestá odbyla a konečně jsme na místě. Tělocvična vybavená pingpongovým stolem už hostila dvě mašiny a přidala se další společně s mou FL90kou. Kabeláž v cajku, UTPček dostatek, elektrika přivedena z prádelny a židle jako bonus. Zapojení trvalo všeho všudy deset minut, ale ten smutnej Rybkovo komp dělá furt Dášu, a ne a ne zprovoznit deamona ani COD4. Na reinstal slavného okenního systému jsme nakonec zanevřeli a spokojili se pouze s odstraněním nechvalně známé hlášky o legalitě softwaru. Stahuju bůh ví jak starou old school pařbu Soldier of Fortune double helix s jedním levelem pro multiplayer a připojuju se do hry. Absolutní řež, masakr a masox v následující hodině potvrdil, že tahle hra bude hitovkou, vzhledem k tomu že Dášování Rybkovo kompu nechtělo ustat ani při instalaci dalších her. Po totálním vykropení Killera a Mischugeho jsme s Rybkou nasosali ještě Call of Duty (Ano, první díl této válečné série) a dali se do čištění Adolfových bunkrů, aby už jednou provždy utichlo geršácke SH. Deathmatch byl celkem vyrovnaný, ale Killer potvrdil skill, a za větrákem nás kostil jako kapry na náměstí během Vánoční horečky. Další mapa – Pavlov –auau, snajping s kempingem se ukázali jako nejlepší volba, kterou mlčky odhlasovalo 100% osazenstva. Konečné 3tí místo bylo důsledkem neschopnosti zabít snajperkou na jednu ránu:-/ Podělaný ruský kvéry. TO už ale rybka hlásí, že je hladověj. Na jeho místo usedá Marťa a na německém křižníku mě slušně prohání? Kdo by řekl, že jít na jídlo může trvat 2 a půl hodiny (dobře, mě to kolikrát trvá i dýl ;) – ale já při tom stačim něco pářnout na kompu) navíc, když kompík a tři nažhavený zabijáci čekaj na Rybkovu dávku střev. Alespoň jsme s Mischugem a Killerem využili příležitosti a nahonili nějaký ranky v COD4 – bohužel se na LAN musí hry řídit schopností nejslabšího kompa a ten byl s odpuštěním ve velmi smutném stavu(Rybo nedávej tam zpátky volbu jedním kliknutím - děkujeme). Ranking ustal v půl jedenácté a mohli jsme zabřednout do tuny masných výrobků dodávaných formou head-and-shot distribuovanou společností Double helix. Hádáte správně. Další Hodinu a půl se pařil Soldier – netušil jsem, že nám to vydrží tak dlouho a během té doby se Killer s Mishugem pomalu dostali na úroveň, kdy dávali mě a Woofa do koše se zbytky na maso. Vystřídali jsme ještě pár map v COD(carentan, pavlov, křižník) a na uzavření večera v půl čtvrté ráno jsme zamasili zase Soldier of fortune. Příjemně unavený jsem odcházel domů a padnul rovnou do postele. Rána bývají krušná, ale vzhledem k tomu, že bylo na co se těšit (další borci měli dorazit až v sobotu) jsem vstával plný energie a elánu. Jídlo, telka, telefon a už si to valím po namrzlém chodníku zpět do „tělocvičny“. Ještě, že je to takovej kousek, jinak bych bral spacák a spal na místě(možnost tu vzhledem k jednomu zatuchlému gauči je). Rybka, Killer a Mischuge na postech. Zasedám ke kompíku a  hned v první hře s hrůzou zjišťuju, že mi buď klesnul přes noc skill nebo kluci pekelně trénovali a nešli vůbec spát. Ze čtyřech her jsme s Woofem dali jen jednu nebo dvě. Nainstalovali jsme ještě Counter Strike, opačovali na verzi 26. a spustili Assault, ale to už se do tělocvičny tlačil další pařan – dorazil Gondys se svojí mašinou. Potěšil především mě, protože má taky notes a nezabere tolik místa?. Šťouch do switche, power on, ovladače na síťový adaptér nejsou nainstalovány. Jet na LANku a nemít nainstalovanou síťovku je hodně lamozní – Peťa jako hlavní technik zasedl k té jeho mašině a zkusil to zprovoznit z pomocí Wokno install CD, ale ve finále to stejně žádalo CD s ovladači. Co naplat, když nejdou ovladače ke Gondymu, musí Gondy za ovladači. Mischuge mu poskytl odvoz a během 30 minut byli zpátky z artefaktem bájné moci – připojit Gondyho na síť. Mechanika zasténala a už se mohlo sosat. Stažení veškerých instalací zabere pár minutek, ale Soldier jde rychle?. Pro masox jsme vyrobili pěknejch pár desítek kostiček ze skutečně čerstvých ingrediencí. COD, CS, Double Helix…Během odpoledne dorazil ještě Yago. Nejdřív se po telefonu kroutil, ale lákadlo headshotů a pařby bylo silnější než povinnost odvézt matku z akce ve Stříbře. (No dobře, nakonec se ukázalo, že je Yago hodnej synátor a pro mámu stejně jel:-) Už nás bylo šest a férová řež mohla začít. Klasika Soldier na ohodnocení skillu hráčů, rozřazení do týmu a finálový zápas o zakázku Masokombinátu.

Během večera jsme vystřídali TDM a FFA v COD (neminul nás pavlov a titul největšího kempera s velkým přehledem vyhrál Mischuge). V povinných pauzách jsem nakouknul do nové Survival akce Left4Death, která mě celkem učarovala brutalitou, grafickým zpracování i inteligencí protivníků. Před odchodem došlo na stahování dat a sobota se opravdu vydařila. I přes to, že jsem tvrdili, že nepůjdeme spát tak pozdě jako předchozího dne jsem uléhal do kutlochu až v půl čtvrté ráno.

Nachystejte mi uzenáče na příští LANku jsem zpátky…snad dáme taky Quaka.

Plusy: Kousek od bydliště, konečně sesíťované kompy na sídláku, hospoda kousek, pingpongovej stůl
Mínusy: Otravní partajníci;-) kouření uvnitř místnosti, maximální počet účastníků odhaduju na 8